LVK Telnice 2020

13.03.2020 09:33

LVK  Telnice 2020

Již od listopadových třídních schůzek se naši sedmáci, ale i ostatní zájemci, nemohli dočkat lyžařského kurzu. Proti jiným rokům, zájemců bylo dost, jen do té chvíle, než se dozvěděli o zájezdu do Londýna, pořádaným naší školou. Proto se mezi účastníky zájezdu objevil jeden deváťák, deset sedmáků, dva šesťáci a čtyři bývalí žáci naší školy. V neděli 9. února ve čtrnáct hodin jsme naplnili bílý autobus „Šnajdr“bagáží, zamávali rodičům a vyjeli směr Telnice v Krušných horách. Cesta ubíhala rychle a všichni se už nemohli dočkat. Přivítala nás skoro zimní Telnice se sedačkovou lanovkou a některými vleky v provozu a dostatkem technického sněhu na sjezdovkách. Vedoucími kurzu byli učitelé Mgr. Jaroslav  Berbr a  Mgr. Jan  Kotěšovec, kteří si dělali starosti, jak to dopadne bez sjezdovky Cvičná louka. Lyžařský výcvik začal hned v pondělí dopoledne rozdělením do družstev a lyžovali jsme všichni, pokročilí i začátečníci, jen na Mevě nad chatou Tereza, neboť sedačková lanovka pro silný vítr nejezdila. V prvním družstvu bylo devět relativně dobrých lyžařů. Ve druhém byli lyžaři, kteří si moc nevěřili, nebo úplní začátečníci. Ti museli postupně překonat strach z lyžařské výstroje, ze sněhu, z vleku, ze svahu a z pohybu na lyžích. Úterý přineslo již lepší lyžařské podmínky, teplota lehce nad nulou, sníh krásný, vítr se utišil a sedačka jezdila. Ti nejlepší lyžovali na Macháčkovi - Nové a druhé družstvo na Mevě. Ve středu se dalo o všech říci, že jsou lyžaři a poměrně dobře zvládají tajemství sjezdového lyžování. Po obědě jsme jeli všichni relaxovat do děčínského akvaparku, kde jsme dali odpočinout unaveným tělům, vydováděli se na tobogánech, vyhřáli kosti ve vířivkách a pak nám otevřelo své brány ústecké nákupní centrum FORUM. Zde každý s hodinou a půl volna naložil, jak chtěl: nákupy oblečků, pamlsků, občerstvení nebo jen prohlížení nabízeného zboží. Od čtvrtka už všichni, až na malé výjimky, bez problémů vládli svými „prkénky“a ti dobří ladili svůj lyžařský styl. Páteční ráno nás čekaly velké závody, kdy každý prodal to, co se na svazích naučil. Učitelé postavili trať, zajistili časomíru a pak už se závodníci postavili na trať „ obřího slalomu“. Všichni ji projeli bez pádu, jen někteří si trať trochu upravili a zkrátili. V součtu časů obou kol zvítězila v dívkách Andělka Slabá a za hochy Olda Mudra. Odpoledne za námi dorazila vzácná návštěva: pí. učitelka Berbrová a třídní sedmáků sl. učitelka Urbanová, která s námi pobyla až do konce kurzu. Sobota byla uplakaná, pršelo a podmínky pro lyžování nic moc. Přesto jsme vesele lyžovali, ale jen do jedenácti hodin, pak už nám byla všem zima a navíc jsme byli i trošku navlhlí. Po obědě už nebyla síla a také podmínky na lyžování, proto se všichni vydali na tradiční procházku do Adolfova. Poslední večer jsme celý kurs zakončili slavnostním vyhlášením vítězů slalomu, pořádku na pokojích, celkovým zhodnocením pobytu a udělali karneval. Na něj nastoupili skoro všichni v maskách, včetně učitelů. Společenská místnost chaty Tereza se proměnila v taneční sál, na „parketě“ se objevili postavičky z Harry Pottera, svalnatí plavčíci a další. Zábava, pro některé, nic moc, ale tančilo se a reprodukovaná hudba rozpálila neúnavné tanečníky a tanečnice až doběla. My učitelé jsme si tentokrát i zatančili. Nedělní ráno bylo pro některé smutné, jiní se domů těšili. Nálada v autobuse cestou domů byla neurčitá, alespoň jedna „pozitivní“ věc tu byla – druhý den se šlo do školy. Závěrem bychom chtěli poděkovat všem žákům za perfektní chování, letos „lyžák“ proběhl bez zranění, bez kázeňských prohřešků a zvláště ti mladší si to užili. Ve volném čase jsme sledovali televizní seriály a biaton, hráli karty, brnkali na kytary či ukulele a zpívali. Někteří neustále proháněli mobily. Přesto se mezi věkově rozdílnými dětmi vytvořila skvělá parta, nebyl problém vidět vedle sebe deváťáka a šesťáka, zvláště holky byly vyladěné. Velice dobře se zapojili do kolektivu naši bývalí žáci, zvláště Mírek a Ondra byli středem pozornosti našich sedmaček a Andy nám nosila jídlo, jako skutečný profík. Velké poděkování patří hlavně majitelům penzionu Vasilovi a Šárce Kušejovým, kteří se starali o naše žaludky a naše celkové pohodlí.                                                                                                      

                                                                                          Mgr. Jaroslav Berbr + Mgr. Jan Kotěšovec

Zpět