Odkaz na Skype: https://join.skype.com/g8nue07uF9ah

 

POZOR, ZMĚNA ADRESY:  j.berbr@zsmskozlany.cz

Vypracovné poznámky mi pošlete, nejpozději však, do další hodiny!

!!! TOTO JSOU POSLEDNÍ POZNÁMKY, KTERÉ NAJDETE ZDE, OD DALŠÍHO TÝDNE UŽ JEN GOOGLE - UČEBNA !!!

Úkoly na týden od 1.3. - 5.3.- 2021

35. SUBTROPICKÁ BIOTA. NEZVRATNÉ ZÁSAHY ČLOVĚKA DO KRAJINY   str. 78-79

Mnozí z vás již navštívili oblíbenou oblast letní turistiky – pobřeží Středozemního moře: Chorvatsko, Slovinsko, Černá hora, Albánie, Řecko, Kypr, Malta, Turecko, Egypt, Tunisko, Itálie, jih Francie nebo Španělsko či Portugalsko. Právě tato oblast je typická subtropickým podnebím: dlouhá suchá a teplá léta a krátkými mírnými zimami.

Jak se přizpůsobily rostliny těmto podmínkám?

Které plodiny jsou charakteristické pro tyto oblasti na celém světě?

Středomoří:

Severní Afrika:

Západní Středomoří:

Austrálie:

Amerika:

Kam se poděly původní lesy ve Středomoří:

Jak vypadají města a vesnice:

Kterou oblast jsi už navštívil a nalep si do sešitu foto nebo kopii fotky z vaší dovolené!

 

 

Přikládám odkaz na test, je ve Wordu a lze do něj psát nebo vytiskni, vyplň a pošli stejně jako poznámky.

Je třeba zopakovat probranou látku, vyplněný testík pošlete nejpozději do pátku 26.2. 2021!!!

Hydro-pedo-bio-sféra.docx (12,5 kB)

Úkoly na týden od 22.2. - 26.2.- 2021

34. POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ – VODA NAD ZLATO   str. 76 – 78

  • pouště zabírají na Zemi 1/8 povrchu a rozprostírají se v páse přibližně kolem obou obratníků, v polárních pásech a vysokých horách jsou mrazové pustiny = bílé pouště
  • v těchto nehostinných krajích je naprostý nedostatek vody, velice vzácně vystupuje hladina podzemní vody na povrch (oázy)
  • oázy, kde žijí lidé, jsou říční, s podzemní vodou a nebo artéskou vodou
  • velké rozdíly mezi teplotou ve dne – až 70°C a v noci – kolem 0°C
  • pouště pokrývají skály, kamení, štěrk a písek
  • řeky jsou velice vzácné, většinou mizí v pouštním písku ( vyschlé koryto řeky = vádí) a nebo tečou do bezodtokých slaných bažin a jezer (šotů)
  • pouštní rostlinstvo:
  • živočichové na pouštích:
  • popiš život lidí na poušti = Nomádů:
  • pro lidstvo by mělo být varující, že rozloha pouští a polopouští na Zemi se stále zvětšuje
  • největší poušť světa:
  • rozdíl mezi velbloudem DRABAŘEM a DROMEDÁREM:

Nalep si mapku do sešitu, bude k dispozici i ve škole v mé přihrádce!

 

Úkoly na týden od 15.2. - 19.2. 20212

33. SAVANY   str.74 – 75

  • Tam, kde končí tropický deštný prales, začínají savany.
  • Savany jsou tropická travnatá území. Nejrozšířenějším typem využití savan je pastevectví a jsou i zemědělsky využívány.
  • Střídají se zde období sucha a dešťů.
  • Zemědělci vypěstované plodiny velice často napadají hejna kobylek, po nich z úrody zůstane jen holá zem.
  • Živočichové žijící na savanách: doplň
  • Pěstované plodiny na savanách: doplň
  • Typický strom – baobab
  • Na území savan se před miliony let začal vyvíjet člověk

Nakresli si do sešitu některé zvíře ze savan!

 

Úkoly na týden od 8.2. - 12.2. 2021

32. TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY   str.71-73

  • tropické deštné lesy se vyskytují v rovníkové oblasti, kde každý den prší a je velmi teplo
  • tyto lesy se vyznačují bohatstvím a pestrostí rostlin a živočichů
  • vyrábí velké množství kyslíku = plíce světa
  • podle živočichů a rostlin zde žijících se rozlišují patra v těchto lesích
  • typické rostliny tropického pralesa:  vypiš z učebnice
  • nejznámější živočichové:  vypiš z učebnice
  • v oblastech kolem 10° severní a jižní šířky se střídají období dešťů a sucha, některé stromy opadávají = střídavě vlhké, částečně opadavé tropické lesy
  • největší území na Zemi porostlé tropickým pralesem = Amazonie
  • tyto pralesy jsou domovem indiánů a domorodých kmenů, které žijí na úrovni doby kamenné
  • spousta pralesů je káceno, protože tropické dřevo je tvrdé, výhřevné a hraje všemi barvami
  • na vykácených místech vznikají plantáže kávovníku, kakaovníku, kaučukovníku, palmy olejné a banánovníku. Někde pěstují tajně drogy.
  • v tropických mořích jsou korálové útesy a žije tu množství různobarevných ryb, paryb, krabů, chobotnic, perlorodek atd. Voda má stálou teplotu 25 – 28°C.
  • nakresli si obrázek č. 82 - patra v trop. deštném lese, na str.71

 

Úkoly na týden od 1.2. - 5.2. 2021

31. ŽIVÝ  OBAL  ZEMĚ   str.69-70

Opiš si text v oranžovém rámečku na str. 69: Většina povrchu souše ……. + opiš následující:

Biosféra – živý obal Země

Rozmanitost druhů rostlin a živočichů závisí na podmínkách vhodných pro život:

Sluneční teplo a světlo, voda, vzduch půda, vítr, oheň a přítomnost ostatních organismů.

Díky tomu se vytvořili podnebné pásy: tropický, dva mírné a dva polární

Ty se ještě dělí na pásy, podle jejich charakteristických znaků: tropických deštných lesů – savan – pouští – subtropického rostlinstva – stepí – lesů mírného pásu – tundry – polárních pustin

 

Úkoly na týden od 25. 1. - 29. 1. 2021

30. PŮDNÍ OBAL ZEMĚ   str. 67-68

  • půdní obal Země = PEDOSFÉRA
  • jak vznikla PŮDA = působením slunečního záření, vody, vzduchu a organismů se nejsvrchnější část zvětralin postupně mění na půdu
  • vlastnosti, složení i barva půdy záleží na matečné hornině, podnebí, povrch krajiny, rostlinstvu a živočišstvu
  • ORNICE = nejúrodnější svrchní část půdy, obsahující humus, kterou obděláváme
  • HUMUS = zbytky rozložených rostlin a živočichů
  • EROZE PŮDY = odnášení ornice větrem či vodou
  • SPRAŠ = je vrstva(klidně i několik metrů)kvalitní půdy, která byla nafoukaná větrem na určité místo (Čína)
  • PŮDY JE MÁLO A MUSÍME JÍ CHRÁNIT, NEBOŤ LIDÍ NA ZEMI PŘIBÝVÁ!

Nakresli si do sešitu obrázek 77 na straně 67!

 

Úkoly na týden od 18. 1. - 22. 1. 2021

28. LEDOVCE   str. 63 – 64

  • ledovce pokrývají 10% zemského povrchu
  • najdeme je v Grónsku, Antarktidě a ve velehorách
  • vznikají ze sněhu, který svou vlastní váhou vytváří obrovský tlak a sníh se mění na led
  • plovoucí kry jsou nebezpečím pro lodě, nad hladinou je vidět jen jedna šestina celkového objemu ( Titanic)
  • ledovcová údolí mají typický tvar písmene U
  • zatopením bývalých ledovcových údolí vznikly fjordy (Norsko, Grónsko, Aljaška)

29. PODPOVRCHOVÁ VODA   str. 65 – 66

  • půdní voda – vyplňuje póry v půdě, je velice důležitá pro rostliny
  • podzemní voda – vyplňuje trhliny a dutiny v horninách, vytváří souvislou hladinu
  • podzemní vodu využíváme jako pitnou – studny a vrty
  • některé horniny (vápenec) voda rozpouští a vznikají jeskyně s krápníky (Český a Moravský kras)
  • pokud se stropy nebo podlahy jeskyní propadnou, vznikají propasti ( Macocha)                                                                                                                                                                     Nakresli si obrázek 73 na straně 65 do sešitu a popiš!

Úkoly na týden od 11.1. - 15.1. 2021

26. VODSTVO NA PEVNINÁCH   str. 60 - 61

  • vodu ve vodních tocích nazýváme – tekoucí povrchovou vodou
  • místo, kde podpovrchová voda vyvěrá na povrch – pramen
  • potoky a řeky vznikají:
    1.    z pramene - Labe
    2.    vytékají z jezera nebo ledovce -  Černý potok na Šumavě
    3.    slitím dvou řek nebo potoků  - Otava (Vydra+Křemelná)
  • všechny vodní toky na určitém místě a jejich přítoky – vodní síť
  • množství vody, které proteče určitým místem koryta na sekundu – průtok
  • území, ze kterého voda stéká do jednoho hlavního vodního toku – povodí
  • část pevniny, z níž všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře – úmoří
  • některé pouštní řeky nedotečou do moře, ale se vypaří nebo vsáknou – bezodtoké krajiny
  • povodně patří mezi přírodní katastrofy

?  Jak vzniká v Plzni řeka Berounka?

27. JEZERA, BAŽINY A JINÉ NÁDRŽE   str. 62 – 63

  • jezera jsou přirozené vodní nádrže
  • bezodtoké jezero – přitéká, ale nevytéká z něj žádná řeka či potok (Mrtvé moře)
  • průtočné jezero – tečou do něj i vytékají řeky a potoky (Bajkal )
  • některá jezera jsou slaná a tak velká, že se nazývají moře (Kaspické moře)
  • mělká jezera se časem zanesou a vznikají bažiny
  • krajiny s mnoha jezery – jezerní krajiny (Finsko)
  • v naší republice máme spíš rybniční krajiny (jižní Čechy)
  • jezer má ČR velice málo, ale máme ledovcová na horách, zatopené lomy a nebo jezírka v krasových oblastech

? Kolik je ledovcových jezer na Šumavě a vyjmenuj je?

? Uveď naše nejbližší jezero v okrese Plzeň – sever?

 

Úkoly na týden od 4.1. - 8. 1. 2021

24. VODNÍ  OBAL  ZEMĚ

Hydrosféra  - je vodní obal Země.

Vodu rozdělujeme na sladkou a slanou. Podle výskytu na povrchovou a podpovrchovou.

Voda se na Zemi vyskytuje ve třech skupenstvích:  pevném

                                                                         kapalném

                                                                         plynném

Rozložení vody na Zemi:

oceánská voda                                           97%

ledovce a sníh                                             2%

jezera a řeky                                             0,2%

podpovrchová voda                                    0,7%

voda v atmosféře                                    0,001%

V Grónsku jsou ledovce silné až 3400m, v Antarktidě je to podobné a vážou velké množství vody. Díky oteplování naší planety však ledovce tají, pokud by odtály všechny, hladina moře by se zvedla a způsobila by obrovskou přírodní katastrofu = zatopení pobřežních krajin, kde žije nejvíce obyvatel Země.

Nakresli si do sešitu obr.65/str.58 – koloběh vody – a vysvětli!

 

25. OCEÁNSKÁ  VODA

Mořská voda je slaná, čili nedá se pít a ani použít na zavlažování.

Světový oceán zabírá 71% zemského povrchu a tvoří ho pět oceánů: (doplň)

1.

2.

3.

4.

5.

Oceánská voda se neustále pohybuje:

1.  působením větru – vlny, mořský příboj

2.  mořské proudy – studené x teplé (Golfský proud)

3.  slapové jevy = příliv a odliv (je to způsobeno přitažlivostí Slunce a Měsíce, po šesti hodinách se střídá příliv a odliv)

Díky působení lidské civilizace je světový oceán velice znečištěný, uveď nějaké příklady:

 
 

Úkoly na týden od 7.-11.12. 2020

21. PODNEBÍ   str. 50-52

- přečíst článek
- udělat poznámky
- nakreslit obrázek 58 na straně 51
 

 

Úkoly na týden od 23.-27.11. 2020

18. JAK VZNIKL POVRCH NAŠÍ KRAJINY   str.43-45

Povrch naší planety se vyvíjel po miliony let působením přírodních pochodů: zvětrávání, působením řek , ledovců, větru, živočichů, rostlin a člověka.

Celkovou tvářnost krajiny nejlépe vystihují rozdíly mezi nejnižším a nejvyšším místem v krajině, udávané v metrech: 

                                      roviny  30m

                                      pahorkatiny  150m

                                      vrchoviny  300m

                                      hornatiny  600m

                                      velehornatiny  nad 600m

Podle nadmořské výšky rozlišujeme: 

                          nížiny – zelená barva na mapě – do 200m/nad mořem

                          vysočiny – okrová až hnědá barva na mapě – nad 200m/nad mořem

Nakresli si oba obrázky na str. 45 vedle shrnutí!

 

Úkoly na týden od 16.-20.11. 2020

17. TEČE VODA , TEČE   str.41-43

V potocích a řekách teče voda stálým korytem, jen při povodních se vylije z břehů.

Každý vodní tok má levý a pravý břeh.

Skoro každá řeka má horní tok – střední tok – dolní tok

Materiál (písek, štěrk, hlína), který řeka přináší a ukládá, jsou říční naplaveniny. Ty pak kolem řek a potoků vytváří náplavovou rovinu.

Prohlubováním koryta řek vznikají říční údolí.

Někdy na řekách vznikají i vodopády, znáš nějaké? např. 

Která řeka je nejdelší u nás a která na světě?

Jak vznikají řeky, jsou tři možnosti, přijdeš na ně? Uveď příklady!

 

Úkoly na týden od 9.-13.11. 2020

15. JAK VZNIKAJÍ HORY str.37-39

Pohoří na naší zeměkouli vznikala třemi způsoby:

sopečnou činností ( SOPEČNÁ POHOŘÍ ) např. Doupovské hory

vrásněním ( VRÁSOVÁ POHOŘÍ ) např. Himaláj

lámáním ker ( KERNÁ POHOŘÍ ) např. Krušné hory

nakresli si obrázky vrásového a kerného pohoří ze str.38 – obr.38 a obr.39

16. SKÁLY SE MĚNÍ NA PÍSEK A HLÍNU str.39-41

Rozpad horniny na zvětraliny se nazývá zvětrávání.

Odpovědi na tyto otázky najdeš v textu, zapiš si je:

Co způsobuje zvětrávání?

V suchých nebo chladných krajinách, kde není žádné rostlinstvo, působí vítr, jak?

 

Úkoly na týden od 2.-6.11. 2020

13 KAMENNÝ OBAL ZEMĚ SE TŘESE   str.33-34

přečti a opiš si poznámky:

  • litosférické desky se neustále pohybují a vyvolávají zemětřesení
  • zemětřesení pod hladinou oceánu způsobují obrovské vlny tsunami
  • síla zemětřesení se měří  seizmografy
  • ve světě se používají dvě stupnice:

Mercalliho – 12 stupňů

Richterova – 10 stupňů

? – Víš, ve které evropské zemi proběhlo v posledních dnech ničivé zemětřesení?

14. OHEŇ A KAMENÍ Z NITRA ZEMĚ – SOPEČNÁ ČINNOST   str.35-40

přečti a opiš si poznámky:

  • sopky jsou kuželovité vyvýšeniny, z nichž rozžhavené a roztavené horniny(magma) vytékají z nitra Země na povrch v podobě lávy
  • ze sopek je rovněž vyvrhován popel a unikají plyny
  • někdy se popel smísí s tajícím sněhem a vznikají bahnotoky
  • sopky se dělí na – vyhaslé – spící – činné
  • sopečnou činností vznikají sopečná pohoří např. v ČR: Doupovské hory, České středohoří

? – Kde je nejblíže od nás nějaká vyhaslá sopka?

nakresli a popiš sopku:

                      

                                 

Úkoly na týden od 19.-23.10. 2020:

 

11. NITRO PLANETY ZEMĚ str.29-30

Přečíst celý článek a opsat si poznámky:

Země se podobá cibuli. Skládá se z několika slupek:

zemská kůra – 35 km

zemský plášť – 2 900km

zemské jádro – 3 500km

Povrch naší planety tvoří LITOSFÉRA = kamenný obal Země. Litosféra se skládá z řady litosférických desek, které se pohybují a naráží do sebe. Pod pevninou jsou silné až 300km a pod oceánem kolem 100km. Před 200 miliony byla jen jedna prapevnina = Pangea, ta se rozlámala a posouvala do dnešní podoby(šest kontinentů).

Nakresli si do sešitu obrázek 29 na straně 29!

Vypiš všechny kontinenty a seřaď podle velikosti:

 

12. POD HLADINOU SVĚTOVÉHO OCEÁNU str.30-33

Přečíst celý článek, opiš a doplň si poznámky:

Světový oceán zabírá 71% povrchu zeměkoule.

Poloostrov je ……………..

Záliv je ……………………

Břežní čára je …………………

Pobřeží je ……………………

Pevninský šelf je …………………..

Lože oceánu je dno oceánu a jsou na něm středooceánské hřbety i oceánské pánve. Nejhlubší místo v oceánu je Marianský příkop – 11 034m.

Vypiš všechny oceány a seřaď je podle velikosti:

 

 

Úkoly na týden od 12.-16.10. 2020:

Druhy map str.21-22
Nadmořská výška a výškové rozdíly v krajině str.23-25
Informativně: Práce s mapou místní krajiny str.25-26 (prakticky uděláme společně ve škole)
 

Konzultace přes Skype ve středu 14.10. 2020 v 13 hodin - odkaz na Skype: https://join.skype.com/g8nue07uF9ah