Odkaz na Skype: https://join.skype.com/g8nue07uF9ah
POZOR, ZMĚNA ADRESY: j.berbr@zsmskozlany.cz
Vypracovné poznámky mi pošlete, nejpozději však, do další hodiny!
!!! TOTO JSOU POSLEDNÍ POZNÁMKY, KTERÉ NAJDETE ZDE, OD DALŠÍHO TÝDNE UŽ JEN GOOGLE - UČEBNA !!!
Úkoly na týden od 1.3. - 5.3.- 2021
35. SUBTROPICKÁ BIOTA. NEZVRATNÉ ZÁSAHY ČLOVĚKA DO KRAJINY str. 78-79
Mnozí z vás již navštívili oblíbenou oblast letní turistiky – pobřeží Středozemního moře: Chorvatsko, Slovinsko, Černá hora, Albánie, Řecko, Kypr, Malta, Turecko, Egypt, Tunisko, Itálie, jih Francie nebo Španělsko či Portugalsko. Právě tato oblast je typická subtropickým podnebím: dlouhá suchá a teplá léta a krátkými mírnými zimami.
Jak se přizpůsobily rostliny těmto podmínkám?
Které plodiny jsou charakteristické pro tyto oblasti na celém světě?
Středomoří:
Severní Afrika:
Západní Středomoří:
Austrálie:
Amerika:
Kam se poděly původní lesy ve Středomoří:
Jak vypadají města a vesnice:
Kterou oblast jsi už navštívil a nalep si do sešitu foto nebo kopii fotky z vaší dovolené!
Přikládám odkaz na test, je ve Wordu a lze do něj psát nebo vytiskni, vyplň a pošli stejně jako poznámky.
Hydro-pedo-bio-sféra.docx (12,5 kB)
Úkoly na týden od 22.2. - 26.2.- 2021
34. POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ – VODA NAD ZLATO str. 76 – 78
- pouště zabírají na Zemi 1/8 povrchu a rozprostírají se v páse přibližně kolem obou obratníků, v polárních pásech a vysokých horách jsou mrazové pustiny = bílé pouště
- v těchto nehostinných krajích je naprostý nedostatek vody, velice vzácně vystupuje hladina podzemní vody na povrch (oázy)
- oázy, kde žijí lidé, jsou říční, s podzemní vodou a nebo artéskou vodou
- velké rozdíly mezi teplotou ve dne – až 70°C a v noci – kolem 0°C
- pouště pokrývají skály, kamení, štěrk a písek
- řeky jsou velice vzácné, většinou mizí v pouštním písku ( vyschlé koryto řeky = vádí) a nebo tečou do bezodtokých slaných bažin a jezer (šotů)
- pouštní rostlinstvo:
- živočichové na pouštích:
- popiš život lidí na poušti = Nomádů:
- pro lidstvo by mělo být varující, že rozloha pouští a polopouští na Zemi se stále zvětšuje
- největší poušť světa:
- rozdíl mezi velbloudem DRABAŘEM a DROMEDÁREM:
Nalep si mapku do sešitu, bude k dispozici i ve škole v mé přihrádce!
Úkoly na týden od 15.2. - 19.2. 20212
33. SAVANY str.74 – 75
- Tam, kde končí tropický deštný prales, začínají savany.
- Savany jsou tropická travnatá území. Nejrozšířenějším typem využití savan je pastevectví a jsou i zemědělsky využívány.
- Střídají se zde období sucha a dešťů.
- Zemědělci vypěstované plodiny velice často napadají hejna kobylek, po nich z úrody zůstane jen holá zem.
- Živočichové žijící na savanách: doplň
- Pěstované plodiny na savanách: doplň
- Typický strom – baobab
- Na území savan se před miliony let začal vyvíjet člověk
Nakresli si do sešitu některé zvíře ze savan!
Úkoly na týden od 8.2. - 12.2. 2021
32. TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY str.71-73
- tropické deštné lesy se vyskytují v rovníkové oblasti, kde každý den prší a je velmi teplo
- tyto lesy se vyznačují bohatstvím a pestrostí rostlin a živočichů
- vyrábí velké množství kyslíku = plíce světa
- podle živočichů a rostlin zde žijících se rozlišují patra v těchto lesích
- typické rostliny tropického pralesa: vypiš z učebnice
- nejznámější živočichové: vypiš z učebnice
- v oblastech kolem 10° severní a jižní šířky se střídají období dešťů a sucha, některé stromy opadávají = střídavě vlhké, částečně opadavé tropické lesy
- největší území na Zemi porostlé tropickým pralesem = Amazonie
- tyto pralesy jsou domovem indiánů a domorodých kmenů, které žijí na úrovni doby kamenné
- spousta pralesů je káceno, protože tropické dřevo je tvrdé, výhřevné a hraje všemi barvami
- na vykácených místech vznikají plantáže kávovníku, kakaovníku, kaučukovníku, palmy olejné a banánovníku. Někde pěstují tajně drogy.
- v tropických mořích jsou korálové útesy a žije tu množství různobarevných ryb, paryb, krabů, chobotnic, perlorodek atd. Voda má stálou teplotu 25 – 28°C.
- nakresli si obrázek č. 82 - patra v trop. deštném lese, na str.71
Úkoly na týden od 1.2. - 5.2. 2021
31. ŽIVÝ OBAL ZEMĚ str.69-70
Opiš si text v oranžovém rámečku na str. 69: Většina povrchu souše ……. + opiš následující:
Biosféra – živý obal Země
Rozmanitost druhů rostlin a živočichů závisí na podmínkách vhodných pro život:
Sluneční teplo a světlo, voda, vzduch půda, vítr, oheň a přítomnost ostatních organismů.
Díky tomu se vytvořili podnebné pásy: tropický, dva mírné a dva polární
Ty se ještě dělí na pásy, podle jejich charakteristických znaků: tropických deštných lesů – savan – pouští – subtropického rostlinstva – stepí – lesů mírného pásu – tundry – polárních pustin
Úkoly na týden od 25. 1. - 29. 1. 2021
30. PŮDNÍ OBAL ZEMĚ str. 67-68
- půdní obal Země = PEDOSFÉRA
- jak vznikla PŮDA = působením slunečního záření, vody, vzduchu a organismů se nejsvrchnější část zvětralin postupně mění na půdu
- vlastnosti, složení i barva půdy záleží na matečné hornině, podnebí, povrch krajiny, rostlinstvu a živočišstvu
- ORNICE = nejúrodnější svrchní část půdy, obsahující humus, kterou obděláváme
- HUMUS = zbytky rozložených rostlin a živočichů
- EROZE PŮDY = odnášení ornice větrem či vodou
- SPRAŠ = je vrstva(klidně i několik metrů)kvalitní půdy, která byla nafoukaná větrem na určité místo (Čína)
- PŮDY JE MÁLO A MUSÍME JÍ CHRÁNIT, NEBOŤ LIDÍ NA ZEMI PŘIBÝVÁ!
Nakresli si do sešitu obrázek 77 na straně 67!
Úkoly na týden od 18. 1. - 22. 1. 2021
28. LEDOVCE str. 63 – 64
- ledovce pokrývají 10% zemského povrchu
- najdeme je v Grónsku, Antarktidě a ve velehorách
- vznikají ze sněhu, který svou vlastní váhou vytváří obrovský tlak a sníh se mění na led
- plovoucí kry jsou nebezpečím pro lodě, nad hladinou je vidět jen jedna šestina celkového objemu ( Titanic)
- ledovcová údolí mají typický tvar písmene U
- zatopením bývalých ledovcových údolí vznikly fjordy (Norsko, Grónsko, Aljaška)
29. PODPOVRCHOVÁ VODA str. 65 – 66
- půdní voda – vyplňuje póry v půdě, je velice důležitá pro rostliny
- podzemní voda – vyplňuje trhliny a dutiny v horninách, vytváří souvislou hladinu
- podzemní vodu využíváme jako pitnou – studny a vrty
- některé horniny (vápenec) voda rozpouští a vznikají jeskyně s krápníky (Český a Moravský kras)
- pokud se stropy nebo podlahy jeskyní propadnou, vznikají propasti ( Macocha) Nakresli si obrázek 73 na straně 65 do sešitu a popiš!
Úkoly na týden od 11.1. - 15.1. 2021
26. VODSTVO NA PEVNINÁCH str. 60 - 61
- vodu ve vodních tocích nazýváme – tekoucí povrchovou vodou
- místo, kde podpovrchová voda vyvěrá na povrch – pramen
- potoky a řeky vznikají:
- z pramene - Labe
- vytékají z jezera nebo ledovce - Černý potok na Šumavě
- slitím dvou řek nebo potoků - Otava (Vydra+Křemelná)
- všechny vodní toky na určitém místě a jejich přítoky – vodní síť
- množství vody, které proteče určitým místem koryta na sekundu – průtok
- území, ze kterého voda stéká do jednoho hlavního vodního toku – povodí
- část pevniny, z níž všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře – úmoří
- některé pouštní řeky nedotečou do moře, ale se vypaří nebo vsáknou – bezodtoké krajiny
- povodně patří mezi přírodní katastrofy
? Jak vzniká v Plzni řeka Berounka?
27. JEZERA, BAŽINY A JINÉ NÁDRŽE str. 62 – 63
- jezera jsou přirozené vodní nádrže
- bezodtoké jezero – přitéká, ale nevytéká z něj žádná řeka či potok (Mrtvé moře)
- průtočné jezero – tečou do něj i vytékají řeky a potoky (Bajkal )
- některá jezera jsou slaná a tak velká, že se nazývají moře (Kaspické moře)
- mělká jezera se časem zanesou a vznikají bažiny
- krajiny s mnoha jezery – jezerní krajiny (Finsko)
- v naší republice máme spíš rybniční krajiny (jižní Čechy)
- jezer má ČR velice málo, ale máme ledovcová na horách, zatopené lomy a nebo jezírka v krasových oblastech
? Kolik je ledovcových jezer na Šumavě a vyjmenuj je?
? Uveď naše nejbližší jezero v okrese Plzeň – sever?
Úkoly na týden od 4.1. - 8. 1. 2021
24. VODNÍ OBAL ZEMĚ
Hydrosféra - je vodní obal Země.
Vodu rozdělujeme na sladkou a slanou. Podle výskytu na povrchovou a podpovrchovou.
Voda se na Zemi vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném
kapalném
plynném
Rozložení vody na Zemi:
oceánská voda 97%
ledovce a sníh 2%
jezera a řeky 0,2%
podpovrchová voda 0,7%
voda v atmosféře 0,001%
V Grónsku jsou ledovce silné až 3400m, v Antarktidě je to podobné a vážou velké množství vody. Díky oteplování naší planety však ledovce tají, pokud by odtály všechny, hladina moře by se zvedla a způsobila by obrovskou přírodní katastrofu = zatopení pobřežních krajin, kde žije nejvíce obyvatel Země.
Nakresli si do sešitu obr.65/str.58 – koloběh vody – a vysvětli!
25. OCEÁNSKÁ VODA
Mořská voda je slaná, čili nedá se pít a ani použít na zavlažování.
Světový oceán zabírá 71% zemského povrchu a tvoří ho pět oceánů: (doplň)
1.
2.
3.
4.
5.
Oceánská voda se neustále pohybuje:
1. působením větru – vlny, mořský příboj
2. mořské proudy – studené x teplé (Golfský proud)
3. slapové jevy = příliv a odliv (je to způsobeno přitažlivostí Slunce a Měsíce, po šesti hodinách se střídá příliv a odliv)
Díky působení lidské civilizace je světový oceán velice znečištěný, uveď nějaké příklady:
Úkoly na týden od 7.-11.12. 2020
21. PODNEBÍ str. 50-52
Úkoly na týden od 23.-27.11. 2020
18. JAK VZNIKL POVRCH NAŠÍ KRAJINY str.43-45
Povrch naší planety se vyvíjel po miliony let působením přírodních pochodů: zvětrávání, působením řek , ledovců, větru, živočichů, rostlin a člověka.
Celkovou tvářnost krajiny nejlépe vystihují rozdíly mezi nejnižším a nejvyšším místem v krajině, udávané v metrech:
roviny 30m
pahorkatiny 150m
vrchoviny 300m
hornatiny 600m
velehornatiny nad 600m
Podle nadmořské výšky rozlišujeme:
nížiny – zelená barva na mapě – do 200m/nad mořem
vysočiny – okrová až hnědá barva na mapě – nad 200m/nad mořem
Nakresli si oba obrázky na str. 45 vedle shrnutí!
Úkoly na týden od 16.-20.11. 2020
17. TEČE VODA , TEČE str.41-43
V potocích a řekách teče voda stálým korytem, jen při povodních se vylije z břehů.
Každý vodní tok má levý a pravý břeh.
Skoro každá řeka má horní tok – střední tok – dolní tok
Materiál (písek, štěrk, hlína), který řeka přináší a ukládá, jsou říční naplaveniny. Ty pak kolem řek a potoků vytváří náplavovou rovinu.
Prohlubováním koryta řek vznikají říční údolí.
Někdy na řekách vznikají i vodopády, znáš nějaké? např.
Která řeka je nejdelší u nás a která na světě?
Jak vznikají řeky, jsou tři možnosti, přijdeš na ně? Uveď příklady!
Úkoly na týden od 9.-13.11. 2020
15. JAK VZNIKAJÍ HORY str.37-39
Pohoří na naší zeměkouli vznikala třemi způsoby:
sopečnou činností ( SOPEČNÁ POHOŘÍ ) např. Doupovské hory
vrásněním ( VRÁSOVÁ POHOŘÍ ) např. Himaláj
lámáním ker ( KERNÁ POHOŘÍ ) např. Krušné hory
nakresli si obrázky vrásového a kerného pohoří ze str.38 – obr.38 a obr.39
16. SKÁLY SE MĚNÍ NA PÍSEK A HLÍNU str.39-41
Rozpad horniny na zvětraliny se nazývá zvětrávání.
Odpovědi na tyto otázky najdeš v textu, zapiš si je:
Co způsobuje zvětrávání?
V suchých nebo chladných krajinách, kde není žádné rostlinstvo, působí vítr, jak?Úkoly na týden od 2.-6.11. 2020
13 KAMENNÝ OBAL ZEMĚ SE TŘESE str.33-34
přečti a opiš si poznámky:
- litosférické desky se neustále pohybují a vyvolávají zemětřesení
- zemětřesení pod hladinou oceánu způsobují obrovské vlny tsunami
- síla zemětřesení se měří seizmografy
- ve světě se používají dvě stupnice:
Mercalliho – 12 stupňů
Richterova – 10 stupňů
? – Víš, ve které evropské zemi proběhlo v posledních dnech ničivé zemětřesení?
14. OHEŇ A KAMENÍ Z NITRA ZEMĚ – SOPEČNÁ ČINNOST str.35-40
přečti a opiš si poznámky:
- sopky jsou kuželovité vyvýšeniny, z nichž rozžhavené a roztavené horniny(magma) vytékají z nitra Země na povrch v podobě lávy
- ze sopek je rovněž vyvrhován popel a unikají plyny
- někdy se popel smísí s tajícím sněhem a vznikají bahnotoky
- sopky se dělí na – vyhaslé – spící – činné
- sopečnou činností vznikají sopečná pohoří např. v ČR: Doupovské hory, České středohoří
? – Kde je nejblíže od nás nějaká vyhaslá sopka?
nakresli a popiš sopku:
Úkoly na týden od 19.-23.10. 2020:
11. NITRO PLANETY ZEMĚ str.29-30
Přečíst celý článek a opsat si poznámky:
Země se podobá cibuli. Skládá se z několika slupek:
zemská kůra – 35 km
zemský plášť – 2 900km
zemské jádro – 3 500km
Povrch naší planety tvoří LITOSFÉRA = kamenný obal Země. Litosféra se skládá z řady litosférických desek, které se pohybují a naráží do sebe. Pod pevninou jsou silné až 300km a pod oceánem kolem 100km. Před 200 miliony byla jen jedna prapevnina = Pangea, ta se rozlámala a posouvala do dnešní podoby(šest kontinentů).
Nakresli si do sešitu obrázek 29 na straně 29!
Vypiš všechny kontinenty a seřaď podle velikosti:
12. POD HLADINOU SVĚTOVÉHO OCEÁNU str.30-33
Přečíst celý článek, opiš a doplň si poznámky:
Světový oceán zabírá 71% povrchu zeměkoule.
Poloostrov je ……………..
Záliv je ……………………
Břežní čára je …………………
Pobřeží je ……………………
Pevninský šelf je …………………..
Lože oceánu je dno oceánu a jsou na něm středooceánské hřbety i oceánské pánve. Nejhlubší místo v oceánu je Marianský příkop – 11 034m.
Vypiš všechny oceány a seřaď je podle velikosti: