35. SUBTROPICKÁ BIOTA. NEZVRATNÉ ZÁSAHY ČLOVĚKA DO KRAJINY   str. 78-79

Mnozí z vás již navštívili oblíbenou oblast letní turistiky – pobřeží Středozemního moře: Chorvatsko, Slovinsko, Černá hora, Albánie, Řecko, Kypr, Malta, Turecko, Egypt, Tunisko, Itálie, jih Francie nebo Španělsko či Portugalsko. Právě tato oblast je typická subtropickým podnebím: dlouhá suchá a teplá léta a krátkými mírnými zimami.

Jak se přizpůsobily rostliny těmto podmínkám?

Které plodiny jsou charakteristické pro tyto oblasti na celém světě?

Středomoří:

Severní Afrika:

Západní Středomoří:

Austrálie:

Amerika:

Kam se poděly původní lesy ve Středomoří:

Jak vypadají města a vesnice:

Kterou oblast jsi už navštívil a nalep si do sešitu foto nebo kopii fotky z vaší dovolené!

34. POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ – VODA NAD ZLATO   str. 76 – 78

• pouště zabírají na Zemi 1/8 povrchu a rozprostírají se v páse přibližně kolem obou obratníků, v polárních pásech a vysokých horách jsou mrazové pustiny = bílé pouště
• v těchto nehostinných krajích je naprostý nedostatek vody, velice vzácně vystupuje hladina podzemní vody na povrch (oázy)
• oázy, kde žijí lidé, jsou říční, s podzemní vodou a nebo artéskou vodou
• velké rozdíly mezi teplotou ve dne – až 70°C a v noci – kolem 0°C
• pouště pokrývají skály, kamení, štěrk a písek
• řeky jsou velice vzácné, většinou mizí v pouštním písku ( vyschlé koryto řeky = vádí) a nebo tečou do bezodtokých slaných bažin a jezer (šotů)
• pouštní rostlinstvo:
• živočichové na pouštích:
• popiš život lidí na poušti = Nomádů:
• pro lidstvo by mělo být varující, že rozloha pouští a polopouští na Zemi se stále zvětšuje
• největší poušť světa:
• rozdíl mezi velbloudem DRABAŘEM a DROMEDÁREM:

Nalep si mapku do sešitu, bude k dispozici i ve škole v mé přihrádce!

33. SAVANY   str.74 – 75

• Tam, kde končí tropický deštný prales, začínají savany.
• Savany jsou tropická travnatá území. Nejrozšířenějším typem využití savan je pastevectví a jsou i zemědělsky využívány.
• Střídají se zde období sucha a dešťů.
• Zemědělci vypěstované plodiny velice často napadají hejna kobylek, po nich z úrody zůstane jen holá zem.
• Živočichové žijící na savanách: doplň
• Pěstované plodiny na savanách: doplň
• Typický strom – baobab
• Na území savan se před miliony let začal vyvíjet člověk

Nakresli si do sešitu některé zvíře ze savan!

32. TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY   str.71-73

• tropické deštné lesy se vyskytují v rovníkové oblasti, kde každý den prší a je velmi teplo
• tyto lesy se vyznačují bohatstvím a pestrostí rostlin a živočichů
• vyrábí velké množství kyslíku = plíce světa
• podle živočichů a rostlin zde žijících se rozlišují patra v těchto lesích
• typické rostliny tropického pralesa:  vypiš z učebnice
• nejznámější živočichové:  vypiš z učebnice
• v oblastech kolem 10° severní a jižní šířky se střídají období dešťů a sucha, některé stromy opadávají = střídavě vlhké, částečně opadavé tropické lesy
• největší území na Zemi porostlé tropickým pralesem = Amazonie
• tyto pralesy jsou domovem indiánů a domorodých kmenů, které žijí na úrovni doby kamenné
• spousta pralesů je káceno, protože tropické dřevo je tvrdé, výhřevné a hraje všemi barvami
• na vykácených místech vznikají plantáže kávovníku, kakaovníku, kaučukovníku, palmy olejné a banánovníku. Někde pěstují tajně drogy.
• v tropických mořích jsou korálové útesy a žije tu množství různobarevných ryb, paryb, krabů, chobotnic, perlorodek atd. Voda má stálou teplotu 25 – 28°C.
• nakresli si obrázek č. 82 - patra v trop. deštném lese, na str.71

30. PŮDNÍ OBAL ZEMĚ   str. 67-68

• půdní obal Země = PEDOSFÉRA
• jak vznikla PŮDA = působením slunečního záření, vody, vzduchu a organismů se nejsvrchnější část zvětralin postupně mění na půdu
• vlastnosti, složení i barva půdy záleží na matečné hornině, podnebí, povrch krajiny, rostlinstvu a živočišstvu
• ORNICE = nejúrodnější svrchní část půdy, obsahující humus, kterou obděláváme
• HUMUS = zbytky rozložených rostlin a živočichů
• EROZE PŮDY = odnášení ornice větrem či vodou
• SPRAŠ = je vrstva(klidně i několik metrů)kvalitní půdy, která byla nafoukaná větrem na určité místo (Čína)
• PŮDY JE MÁLO A MUSÍME JÍ CHRÁNIT, NEBOŤ LIDÍ NA ZEMI PŘIBÝVÁ!

Nakresli si do sešitu obrázek 77 na straně 67!

26. VODSTVO NA PEVNINÁCH   str. 60 - 61

• vodu ve vodních tocích nazýváme – tekoucí povrchovou vodou
• místo, kde podpovrchová voda vyvěrá na povrch – pramen
• potoky a řeky vznikají:
  1.    z pramene - Labe
  2.    vytékají z jezera nebo ledovce -  Černý potok na Šumavě
  3.    slitím dvou řek nebo potoků  - Otava (Vydra+Křemelná)
• všechny vodní toky na určitém místě a jejich přítoky – vodní síť
• množství vody, které proteče určitým místem koryta na sekundu – průtok
• území, ze kterého voda stéká do jednoho hlavního vodního toku – povodí
• část pevniny, z níž všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře – úmoří
• některé pouštní řeky nedotečou do moře, ale se vypaří nebo vsáknou – bezodtoké krajiny
• povodně patří mezi přírodní katastrofy

?  Jak vzniká v Plzni řeka Berounka?

27. JEZERA, BAŽINY A JINÉ NÁDRŽE   str. 62 – 63

• jezera jsou přirozené vodní nádrže
• bezodtoké jezero – přitéká, ale nevytéká z něj žádná řeka či potok (Mrtvé moře)
• průtočné jezero – tečou do něj i vytékají řeky a potoky (Bajkal )
• některá jezera jsou slaná a tak velká, že se nazývají moře (Kaspické moře)
• mělká jezera se časem zanesou a vznikají bažiny
• krajiny s mnoha jezery – jezerní krajiny (Finsko)
• v naší republice máme spíš rybniční krajiny (jižní Čechy)
• jezer má ČR velice málo, ale máme ledovcová na horách, zatopené lomy a nebo jezírka v krasových oblastech

? Kolik je ledovcových jezer na Šumavě a vyjmenuj je?

? Uveď naše nejbližší jezero v okrese Plzeň – sever?

24. VODNÍ  OBAL  ZEMĚ

Hydrosféra  - je vodní obal Země.

Vodu rozdělujeme na sladkou a slanou. Podle výskytu na povrchovou a podpovrchovou.

Voda se na Zemi vyskytuje ve třech skupenstvích:  pevném

                                                                         kapalném

                                                                         plynném

Rozložení vody na Zemi:

oceánská voda                                           97%

ledovce a sníh                                             2%

jezera a řeky                                             0,2%

podpovrchová voda                                    0,7%

voda v atmosféře                                    0,001%

V Grónsku jsou ledovce silné až 3400m, v Antarktidě je to podobné a vážou velké množství vody. Díky oteplování naší planety však ledovce tají, pokud by odtály všechny, hladina moře by se zvedla a způsobila by obrovskou přírodní katastrofu = zatopení pobřežních krajin, kde žije nejvíce obyvatel Země.

Nakresli si do sešitu obr.65/str.58 – koloběh vody – a vysvětli!

25. OCEÁNSKÁ  VODA

Mořská voda je slaná, čili nedá se pít a ani použít na zavlažování.

Světový oceán zabírá 71% zemského povrchu a tvoří ho pět oceánů: (doplň)

1.

2.

3.

4.

5.

Oceánská voda se neustále pohybuje:

1.  působením větru – vlny, mořský příboj

2.  mořské proudy – studené x teplé (Golfský proud)

3.  slapové jevy = příliv a odliv (je to způsobeno přitažlivostí Slunce a Měsíce, po šesti hodinách se střídá příliv a odliv)

Díky působení lidské civilizace je světový oceán velice znečištěný, uveď nějaké příklady:

18. JAK VZNIKL POVRCH NAŠÍ KRAJINY   str.43-45

Povrch naší planety se vyvíjel po miliony let působením přírodních pochodů: zvětrávání, působením řek , ledovců, větru, živočichů, rostlin a člověka.

Celkovou tvářnost krajiny nejlépe vystihují rozdíly mezi nejnižším a nejvyšším místem v krajině, udávané v metrech: 

                                      roviny  30m

                                      pahorkatiny  150m

                                      vrchoviny  300m

                                      hornatiny  600m

                                      velehornatiny  nad 600m

Podle nadmořské výšky rozlišujeme: 

                          nížiny – zelená barva na mapě – do 200m/nad mořem

                          vysočiny – okrová až hnědá barva na mapě – nad 200m/nad mořem

Nakresli si oba obrázky na str. 45 vedle shrnutí!

17. TEČE VODA , TEČE   str.41-43

V potocích a řekách teče voda stálým korytem, jen při povodních se vylije z břehů.

Každý vodní tok má levý a pravý břeh.

Skoro každá řeka má horní tok – střední tok – dolní tok

Materiál (písek, štěrk, hlína), který řeka přináší a ukládá, jsou říční naplaveniny. Ty pak kolem řek a potoků vytváří náplavovou rovinu.

Prohlubováním koryta řek vznikají říční údolí.

Někdy na řekách vznikají i vodopády, znáš nějaké? např. 

Která řeka je nejdelší u nás a která na světě?

Jak vznikají řeky, jsou tři možnosti, přijdeš na ně? Uveď příklady!

15. JAK VZNIKAJÍ HORY str.37-39

Pohoří na naší zeměkouli vznikala třemi způsoby:

sopečnou činností ( SOPEČNÁ POHOŘÍ ) např. Doupovské hory

vrásněním ( VRÁSOVÁ POHOŘÍ ) např. Himaláj

lámáním ker ( KERNÁ POHOŘÍ ) např. Krušné hory

nakresli si obrázky vrásového a kerného pohoří ze str.38 – obr.38 a obr.39

16. SKÁLY SE MĚNÍ NA PÍSEK A HLÍNU str.39-41

Rozpad horniny na zvětraliny se nazývá zvětrávání.

Odpovědi na tyto otázky najdeš v textu, zapiš si je:

Co způsobuje zvětrávání?

13 KAMENNÝ OBAL ZEMĚ SE TŘESE   str.33-34

přečti a opiš si poznámky:

• litosférické desky se neustále pohybují a vyvolávají zemětřesení
• zemětřesení pod hladinou oceánu způsobují obrovské vlny tsunami
• síla zemětřesení se měří  seizmografy
• ve světě se používají dvě stupnice:

Mercalliho – 12 stupňů

Richterova – 10 stupňů

? – Víš, ve které evropské zemi proběhlo v posledních dnech ničivé zemětřesení?

14. OHEŇ A KAMENÍ Z NITRA ZEMĚ – SOPEČNÁ ČINNOST   str.35-40

přečti a opiš si poznámky:

• sopky jsou kuželovité vyvýšeniny, z nichž rozžhavené a roztavené horniny(magma) vytékají z nitra Země na povrch v podobě lávy
• ze sopek je rovněž vyvrhován popel a unikají plyny
• někdy se popel smísí s tajícím sněhem a vznikají bahnotoky
• sopky se dělí na – vyhaslé – spící – činné
• sopečnou činností vznikají sopečná pohoří např. v ČR: Doupovské hory, České středohoří

? – Kde je nejblíže od nás nějaká vyhaslá sopka?

nakresli a popiš sopku: